Americká pravidla jízdy ve skupinách:
1. Skupina jezdců
2. Ride Leader (vedoucí jezdec)
3. Tail Gunner (zadní střelec)
4. Noví jezdci
5. Změny jízdního pruhu (A-jednoduchá, B-bloková, C-doplnění
odzadu)
6. Nouzové situace
7. Placení mýta
8. Signály rukou
1. Jízda ve skupině
Jezdci ve skupině tvoří formaci ve dvou řadách s vedoucím
jezdcem skupiny v čele formace v levé řadě. Vedoucí jezdec
tak může vidět celou formaci ve svých zpětných zrcátkách a
může sledovat i dojíždějící a předjíždějící auta.
Druhý motocykl v pořadí jede v pravé řadě za vedoucím
jezdcem s asi sekundovým intervalem. Další jezdci pak zabírají
střídavě levé a pravé pozice v jízdním pruhu tak, aby měli
zhruba dvousekundovou vzdálenost od jezdů před nimi a tedy
sekundovou vzdálenost od jezdce diagonálně vpředu. Tento způsob
řazení jezdců dává dostatek prostoru pro bezpečné manévrování
(žádné motocykly nejedou v jednom okamžiku vedle sebe) a zároveň
zabraňuje automobilům předjíždět “myškováním”
jednotlivé jezdce.
Poslední jezdec - “zadní střelec” může jet na kterékoliv
straně jízdního pruhu. Mění svou polohu podle momentální
potřeby a situace.
2) Ride Leader - vedoucí jezdec (obvykle je to Road Captain)
Vedoucí jezdec formace musí vědět, jak je dlouhá jeho skupina
a řídí odbočování, předjíždění, změnu jízdních pruhů,
výjezdy z dálnice apod. Jeho úkolem je zajistit maximální
bezpečnost skupiny a držet celou formaci pohromadě. Musí včas
změnit směr aby se všichni jezdci stačili zařadit do odbočovacího
pruhu apod.
Vedoucí jezdec určuje směry jízdy a rozhoduje o zastavení celé
skupiny u čerpacích stanic, odpočívadel atd. Musí sledovat
stav silnice před skupinou a pokud je skupina vybavena CB spojením,
předává pokyny a informace o situaci před a za skupinou jezdcům.
3) Tail Gunner - “zadní střelec”
Zadní jezdec slouží jako prodloužené oko vedoucího jezdce.
Sleduje formaci a informuje vedoucího jezdce o jakýchkoliv
potencionálních problémech ve formaci. Sleduje další vozidla
a informuje vedoucího jezdce (a všechny, kdo mají CB rádio) o
nebezpečí jako je napřiklad předjíždějící nákladní vůz,
nebezpečný řidič, který se pokouší předjíždět zprava
apod. Sleduje odbočovací pruhy a vjíždí do pruhu jako první
a “zavírá” tak pruh pro případné předjíždění dalších
vozidel, dokud se celá skupina nezařadí do nového pruhu. Na
pokyn vedoucího formace mění jako první jízdní pruh a celá
skupina má čas na změnu bez rizika náhle předjíždějících
vozidel zezadu.
4) Noví jezdci
Pozice nových jezdců ve formaci je velmi důležitá. Noví
jezdci (bez zkušeností s jízdou ve formaci) by měli jet co
nejvíce vepředu - pokud možno hned za vedoucím formace.
5) Změny jízdních pruhů
Změna jízdního pruhu začíná rádiovou výzvou vedoucího
jezdce k zadnímu “střelci”. Zadní jezdec změní jízdní
pruh, až když to bezpečnostní situace dovolí a informuje
vedoucího jezdce že pruh je volný a zajištěný. V tomto okažiku
má vedoucí jezdec tři možnosti:
A) Jednoduchá změna jízdního pruhu
Nejběžnější změna jízdního pruhu formace se používá ve
většině případů a začíná zajištěním nového pruhu zadním
jezdcem. Vedoucí jezdec zapne svůj ukazatel směru a dává tím
na vědomí dalším jezdcům, že se chystá změnit směr.
Jakmile jednotliví jezdci vidí signál, zapnou své ukazatele.
Potom vedoucí jezdec začne měnit směr jízdy. Další jezdci mění
směr tak, jak přejíždějí jezdci před nimi. Důležité je
dodržet pravidlo, že žádný jezdec nemění svůj směr jízdy
dokud nezačne měnit směr jezdec před ním.
B) Bloková změna směru jízdy
Namísto jednoduché změny směru jízdy se může použít
bloková změna směru, která sice vyžaduje trochu opatrnosti a
pozornosti ale je velice působivá pro lidi, kteří formaci
pozorují. Tento způsob navíc přináší jezdcům krásný
pocit spolupráce ve formaci. Popis zní poněkud složitě ale ve
skutečnosti je to velice jednoduché.
Jakmile je nový jízdní pruh zajištěn zezadu zadním jezdcem,
vedoucí jezdec zapne ukazatel příslušného směru jízdy a
informuje tak jezdce ve skupině o chystané změně směru.
Jakmile jednotliví jezdci vidí zapnuté směrovky jezdců před
nimi, zapnou své ukazatele směru, takže další jezdci za nimi
jsou informováni o změně. Vedoucí jezdec zvedne levou ruku.
Jezdci za ním zvednou také levou ruku a opakují signál pro
jezdce za nimi. Vedoucí jezdec poté místo zvednutí ruky ukáže
levou rukou na pruh, do kterého se bude měnit směr jízdy a začne
měnit směr do daného pruhu. Všichni jezdci vrátí ruku dolů
a začnou měnit směr současně. Tak se celá formace přesune z
pruhu do pruhu jako jeden blok.
C) Read Fill-In (Doplnění odzadu)
Tento způsob změny směru se hodí v situacích, kdy v druhém
pruhu není dostatečná mezera pro všechny jezdce formace - např.
když se skupina chce přesunout z pravého pruhu do prostředního
a vozidla v levém pruhu stále najíždějí do mezery.
Jakmile zadní jezdec zajistí nový pruh, vedoucí skupiny
(obvykle na pokyn a doporučení zadního jezdce) nechá naplňovat
mezeru jezdci zezadu. Pokud skupina nemá rádiové spojení, upaží
ruku do vodorovné polohy a horizontálním pohybem “ukazuje”
na nový jízdní pruh. Ostatní jezdci opakují jeho signál aby
všichni ve skupině věděli o změně a způsobu změny. Poslední
jezdec ve skupině přejede do nového pruhu před zadním střelcem,
který už v novém pruhu jede. Potom se zařadí další před ním
atd až do okamžiku, kdy se zařadí i vedoucí skupiny. Důležité
je, aby jezdci zezadu dodržovali maximálně takovou rychlost,
aby nezačali v druhém pruhu předjíždět zbytek formace a aby
postupně zaplňovali místa v druhém pruhu, jakmile to provoz
umožní.
6) Nouzové situace
V naléhavém případě a v nebezpečí je úkolem vedoucího
jezdce uspořádat skupinu tak, aby nedošlo k žádnému ohrožení.
Jezdci se mohou zařadit v případě potřeby jeden za druhého s
dostatečnými rozestupy. V případě poruchy motocyklu nechte
jezdce přejet na kraj silnice ale nezastavujte. U jezdce s
poruchou se zastaví zadní jezdec a zbytek formace jede s vedoucím
jezdcem tak daleko, kde se dá bezpečně zastavit s celou
skupinou bez ohrožení ostatních řidičů.
7) Placení mýta
Vedoucí skupiny by v případě jízdy v oblastech, kde se vybírá
dálniční nebo silniční mýto, měl mít vybrané peníze od
jezdců ve skupině předem a zaplatí za všechny jezdce ve
skupině najednou a obsluha si počítá počet jezdců. Z toho důvodu
se doporučuje aby všichni jezdci projížděli jednou brankou.
Je užitečné, aby vedoucí skupiny předem věděl, za kolik
jezdců platí mýto a nemusel je přepočítávat až u závory.
8 ) Signály rukou
Každý jezdec by měl vždy opakovat signály dávané jezdci před
ním, aby informoval i jezdce jedoucí za ním a informace došla
až na konec formace pokud možno co nejrychleji. Kromě běžných
signálů (odbočení doleva a doprava, zpomalení, zastavení) se
používají i tyto signály:
Změna jízdního pruhu v bloku
Vedoucí jezdec zvedne levou ruku. Jezdci za ním zvednou také
levou ruku a opakují signál pro jezdce za nimi. Vedoucí jezdec
poté místo zvednutí ruky ukáže levou rukou na pruh, do kterého
se bude měnit směr jízdy a začne měnit směr do daného
pruhu. Všichni jezdci vrátí ruku dolů a začnou měnit směr
současně.
Doplnění odzadu
Vedoucí skupiny upaží ruku do vodorovné polohy a horizontálním
pohybem “ukazuje” na nový jízdní pruh. Ostatní jezdci
opakují jeho signál aby všichni ve skupině věděli o změně
a způsobu změny. Poslední jezdec ve skupině přejede do nového
pruhu před zadním střelcem, který už v novém pruhu jede.
Potom se zařadí další před ním atd až do okamžiku, kdy se
zařadí i vedoucí skupiny.
Změna jízdy místo dvou řad do jedné řady
Pokud to vyžaduje situace (zúžení silnice, nebezpečné vzdušné
víry od projíždějících kamionů, osoby ve vozovce...), může
vedoucí skupiny dát pokyn pro změnu jízdy místo “cik-cak”
ve dvou řadách na jízdu za sebou. Vedoucí jezdec zvedne levou
ruku a zvedne jen jeden prst a dává tak pokyn jezdcům pro zařazení
za sebe.
Změna z jedné řady na dvě
Pokud není jízda v jedné řadě potřeba a situace dovoluje
obsadit celý jízdní pruh, vedoucí jezdec zvedne levou ruku a
zvedne ukazováček a palec a otáčením zápěstí nebo kýváním
předloktí dává pokyn dalším jezdcům pro zařazení cik-cak
do dvou řad formace.
Zúžení mezer mezi jezdci (formace je příliš dlouhá)
Pokud vedoucí jezdec potřebuje zkrátit rozestupy mezi jezdci ve
formaci (obvykle po upozornění zadním jezdcem rádiem), dá
pokyn pro zmenšení rozestupů zvednutím levé ruky a střídavým
otevíráním a zavíráním prstů z pěsti a zpět.
Nebezpečí na silnici nebo v okolí silnice
Upozornění na nebezpečné věci nebo situace na silnici nebo v
okolí silnice (kameny, písek, rozlitý olej, důležitou značku
atd.) může dávat kdokoliv a kdykoliv ve formaci. Upozorňuje
jezdce za ním na danou situaci nebo věc ukazováním rukou v daném
směru. Jezdci za ním opakují signál
V našich podmínkách se řiďte především zdravým rozumem!
Jezdi bezpečně - neohrožuj sebe ani ostatní!
Podmínky v Čechách - co lze využít?
Pokud ostatní jedou v koloně stylem cik-cak (šachovnicová
sestava), tak se zařaď, nepředjížděj ostatní a neměň svou
pozici ve skupině.
1) Jízda v organizované skupině cik-cak s dostatečnými
rozestupy je bezpečnější než jízda v houfu kde nikdo neví,
kde má jet, jezdci často jedou přímo vedle sebe, což je v případě
náhlé situace - např. auta v protisměru - situace velice
nebezpečná. V našem případě nejedou nikdy dvě motorky přímo
vedle sebe (zakázáno) a nejbližší motorka před Vámi jede v
jiné části jízdního pruhu - nikoliv přímo před Vámi.
Rozestupy zajišťují dostatečný manévrovací prostor. Pokud
si někdo myslí, že jízda jeden za druhým natěsno je bezpečnější,
tak je na velkém omylu.
2) Pravidla pro jízdu skupin vznikla v USA po řadě vážných
nehod, kdy se ve většině případů stačil automobil nebo
kamion "vtěsnat" při předjíždění mezi jednotlivě
jedoucí hloučky motorkářů a náhlá situace vyvolala kolizi.
Někteří řidiči (i u nás) považují za bezvadné zpestření
předjíždět motorky tímto způsobem což v případě kompaktní
skupiny bez velkých mezer, jde mnohem obtížněji a nebezpečné
řidiče to odrazuje od předjíždění tímto způsobem.
3) Ja jasné, že pravidla skupinového ježdění vznikla především
pro velké akce, kde jedou stovky motorek v těžkém provozu po
mnoha proudových dálnicích USA. Je nesmysl dodržovat striktně
pravidla jízdy ve skupině na úzkých okreskách naší země.
To dá rozum. Ovšem stále platí, že jízda cik-cak je v případě
skupiny bezpečnější než houf a rozhodně bezpečnější než
houf s těsnými rozestupy nebo dokonce jízdou vedle sebe, což
navíc odporuje pravidlům.
V zásadě vždy při jízdě musí velet zdravý rozum a momentální
dopravní situace. Ovšem kdo se zúčastnil vyjížděk na velkých
srazech, kde v jednom okamžiku vyjede na silnici několik set
nebo tisíc motorek, pochopí, že pravidla mají v těchto případech
něco do sebe a kdo podle nich neumí jezdit, ohrožuje sám sebe
i ostatní účastníky... Nakonec i zkušenosti z tří sezón našich
chapterů v ČR a z ježdění dalších klubů u nás (HOG) dávají
zapravdu, že organizované skupinové ježdění je bezpečnější
a pro účastníky provozu pohodlnější a výhodnější než
chaotická jízda houfu motorek. V šachovnicové sestavě se cítí
bezpečně i ti lidé, kteří ze zásady na “houfové” vyjížďky
na srazech nejezdí.
Pokyny jezdcům (signály):
NASTARTUJTE
MOTOR
Zvedněte levou nebo pravou paži vztyčte ukazováček a provádějte
krouživý pohyb zápěstím.
U nás je celkem obvyklé, že vedoucí jezdec zatroubí a pokud
uslyší krátká zatroubení za sebou, je jasné, že jsou všichni
připravení k odjezdu. Pokud uslyší několik krátkých
zatroubení rychle za sebou, tak to obvykle znamená, že někdo má
nějaký problém. Je také možná domluva, že mu krátkým
zatroubením dá zprávu že všichni jsou připravení k odjezdu.
ODBOČENÍ
VLEVO
Zvedněte propnutou levou paži horizontálně.
Tento signál se zdá být v době blinkrů zbytečný ale ve
skutečnosti je velmi užitečný, protože pokud se jede trošku
těsnější formace, nemusí být ukazatel směru zrovna dobře
vidět. Navíc lidi často koukají jinam a prostě z praxe víme,
že není od věci ukázat, že se bude odbočovat.
ODBOČENÍ
VPRAVO
Zvedněte levou paži horizontálně, předloktí vzpažte vertikálně
vzhůru.
Je to stejná situace jako v předchozím případě ale obvykle
je potřeba před odbočováním přibrzdit a pravou ruku nechat
na heftu. Proto je zavedený tento signál a je dobré o něm vědět,
i když se používá minimálně.
POZOR
NEBEZPEČÍ - NEBEZPEČNÉ AUTO V PROTISMĚRU
Zvedněte levou paži vzhůru pod úhlem 45 st., loket ohněte o
90 st. a ukažte několikrát směrem doprava nad helmou.
Tento signál se v USA používá i pro nebezpečí napravo, pokud
není možné uvolnit pravou ruku z řídítka. U nás je zavedený
pro obecné nebezpečí v protisměru zejména a jezdci by měli být
připravení stáhnout se doprava pokud to bude nutné. Typické
použití je v případě, že se jede po užší silnici a proti
jede kamion, který obvykle nejede jen na své půlce silnice.
JEDNA
ŘADA - JEĎTE ZA SEBOU V JEDNÉ ŘADÉ
Zvedněte levou paži nad helmu s prsty zvednutými vzhůru To
oznamuje, že vedoucí jezdec chce seřadit kolonu do jedné řady
Obvykle se používá z bezpečnostních důvodů - úzká silnice
ap.
Obvykle to jezdci pochopí a změní jízdu z formace do jedné řady
(víceméně) automaticky, když se silnice změní na úzkou
okresku nebo začnou serpentiny apod. Ale pro jistotu tady je
tento signál.
NEBEZPEČÍ
VLEVO
Zvedněte levou paži pod úhlem 45 stupňů a ukažte na nebezpečné
místo. .
Tohle je častý signál a je velmi užitečný. Nedává ho jen
vedoucí jezdec ale jezdci si ho mají předávat dál a ukazovat
těm za nimi, že na silnici něco je apod...
NEBEZPEČÍ
VPRAVO
Zvedněte pravou paži pod úhlem 45 stupňů a ukažte na nebezpečné
místo.
Podobný signál jako v předchozím případě. Pokud uvidíte že
vpravo se válí utržený výfuk, ukažte na něj ostatním.
Pokud to situace vyžaduje, je někdy lepší ukázat levou rukou
jakoby pod sebe než pouštět řídítka pravou rukou.
ZPOMALTE
Zvedněte levou paži pod úhlem 45 st.a kmitejte dlaní nahoru a
dolů.
Tohle je normální a známý pokyn, na který reagují i auta v
protisměru, pokud jim chcete dát najevo, že jste viděli třeba
radar apod.
ZASTAVTE
Zvedněte levou paži pod úhlem 45 st.a střídavě zavírejte
ruku v pěst.
Tento pokyn se u nás moc nepoužívá. Obvykle všichni vidí, že
se zastavuje. Ale může se hodit.
ROZDĚLTE
SE - JEDEME VE FORMACI CIK-CAK
Zvedněte levou paži vzhůru a zvedněte prsty "na paroháče"
:-))) To oznamuje, že je bezpečný návrat do standardní dvouřadé
formace.
Tento pokyn se dává několika způsoby, tohle je jedna z možností.
Obvykle ale jezdci poznají, že je široká silnice a instinktivně
zaujmou cik cak polohy ve formaci. Pokud někdo nechápe a jede ve
stopě toho před sebou, tak ho prostě zkuste dojet opatrně
zezadu a zaujměte tu volnou pozici ale opatrně a je lepší, když
mu to dáte nějak najevo, že tam jedete. Ideální je, když třeba
někdo z formace vypadne, když jezdec vpředu ukáže tomu za
sebou, že o něm ví a aby se zařadil na vypadlé místo. Pak je
jistota, že se nestane malér. Vždycky se řada doplňuje zezadu
a ne nebezpečným křižováním.
SEVŘETE
FORMACI
Zvedněte levou paži a opakovaně s ní hmitejte nahoru a dolů.
To oznamuje, že vedoucí jezdec chce motocykly v koloně seřadit
co nejblíže k sobě, protože je kolona moc roztažená a auta
se pokouší najíždět do volných míst apod.
Obdobou pokynu může být natažení levé ruky dolů a mávání
směrem dopředu a případně doplněné o ukázání prstem na
pomyslné místo ve formaci, aby lidi pochopili, že se mají dotáhnout.
VYNADAT
NĚKOMU
Zvedněte levou paži vzhůru s loktem ohnutým o 90 st. Opatrně
zvedněte prostředníček.To jednoznačně oznamuje vaši
nespokojenost třeba s plechovkářem a jeho způsobem jízdy.
POZNÁMKA: nedoporučuje se provádět pokud jedete sami !! :-)))
Poznámka II - a už vůbec nedoporučujeme tento pokyn používat
v Itálii :-)))
s díky převzato z www.cruisers.cz
na doporučení od Bada
MOTOBATERIE
Jarní
resuscitace
Jaro je za dveřmi a ty nedočkavě vyhlížíš
první slunečné dny, abys znovu vyjel se svou kráskou. Jen nesmíš
zapomenout, že vyjet můžeš teprve po nastartování. A jak nastartuješ, když
jsi po zimě nevěnoval dost pozornosti vydechlé baterii? Pár tipů jak ji oživit
máš zde.
Doplnit vodu
Není asi nutno zdůrazňovat, že následující pokyny platí jen pro
klasické elektrolytové baterie. Dnes čím dál běžnější gelové nic
takového nevyžadují, to je jasné. Tak tedy pro „klasiky“: Dolej výhtradně
destilovanou vodou množství chybějící do horní rysky. Používání
kondenzované vody ze sušičky prádla ti sice ušetří pár korun, ale stopové
prvky pracích prostředků mohou elektrolyt znehodnotit natolik, že baterku
budeš moci odepsat dříve, než by bylo nutné. Takže výsledkem nebude úspora,
ale ztráta.
Utáhnout svorky
Drátěným kartáčem odstraň zbytky solí a prachový povlak kontaktů,
poté je dobré zastříknout je Konkorem. Při dotahování svorek dej pozor,
abys nestrhl závit přílišným dotažením. Kontakty jsou z měkké mědi a
stržení závitu je zbytečná komplikace. Pečlivé očištění kabelů zajišťuje
maximální průchod proudu, se znečištěnými styčnými plochami vzrůstá
odpor. Při odšroubování kontaktů začni vždy s minusovým pólem, připojování
se tedy děje opačně. Jinak hrozí nebezpečí zkratu, když náhodou škrtneš
šroubovákem o rám nebo plechový kastlík baterie. Opravdu velkou smůlou by
bylo případné připečení volných fousů roztřepaného drátu a následné
zničení baterky.
Opatrně dobít
Při dobíjení nech krytky článků otevřené a nezapomeň větrat
– vznikají plyny. Nabíjecí proud je u zcela vybité baterie nejdříve malý
a teprve v průběhu dobíjení vzrůstá. Doba dobíjení je odvislá od
kapacity baterie a velikosti proudu – vycházet je možno z jednoduchého
pravidla: lepší dobíjet dlouho nízkým proudem, než naopak. Moderní nabíječky
umí zvolit optimální kombinaci a hlídají celý průběh spolehlivě, ale
ani starší přístroje nedovolí baterii „přebít“. Odpovídající okamžik
je možné rozpoznat podle silné tvorby plynů. Přibližný čas zjistíme,
vydělíme-li kapacitu velikostí dobíjecího proudu (např. 14 Ah ku 1A = 14
hod). Je ale nutno počítat s tím, že to bude méně, protože jak jsme řekli,
proud vzrůstá v průběhu dobíjení a baterie taky nebyla na začátku asi úplně
prázdná.
Kapacita baterie
Je baterka v několika dnech po dobití zase mrtvá? Pak má nějaký
defekt a musíš koupit novou. To se děje zhruba každé 2-3 roky, někdy i dříve.
Pokud starší baterii necháš omylem úplně vyběhnout (třeba když zapomeneš
vypnout světlo), pak je s ní s největší pravděpodobností ámen. Také
tzv. ztratné proudy, které vznikají při zněčistění a zaolejování
baterie, ji trvale vybíjejí a tím jí škodí. Udržuj ji tedy v čistotě,
nejlíp zakrytovanou.
Bezúdržbové baterie
To je věc názoru: výrobci i prodejci zdůrazňují podstatně větší
komfort, jejich ceny tomu ovšem přizvukují. Navíc startovací odběr je největší
položkou a klade na baterku největší nároky a právě tady si klasické
elektrolytové stojí líp než bezúdržbovky. Jejich nevýhodou je taky to, že
když zjistíte její slábnutí, nedoleje te ji, protože jednoduše není jak
– chybí jakékoli otvory, krom odvzdušnění. Přitom nikdo negarantuje, že
by tyto baterie měly sloužit déle. Samostatnou kapitolou jsou gelovky,
vyvinuté speciálně pro motorky. Tam je slibována větší kapacita při menších
rozměrech, díky pokročilé technologii a materiálům, blablabla...Informace
o jejich kapacitě a způsobu dobíjení je nutno pečlivě přečíst již při
koupi, nabíjet je na normálních nabíječkách totiž nelze.
-skr-